11. Juni 2008 - 31. August 2008
Galerie Rudolfinum, Prague
Czech republic
Petr Nedoma
Director
The final chapter, presenting metaphorical portraits of Marilyn Manson, oscillating from the black and white tones of Mickey Mouse and paraphrased gestures of saints to demonic masks, flexibly documents the dark side of humanity on the face of the media star in large format photographs.
2008
Gottfried Helnwein - ANGELS SLEEPING
11. 6. 2008 – 31. 8. 2008
Large gallery
Curator: Petr Nedoma
Large gallery
Curator: Petr Nedoma
A conceptually formulated exhibition of the painting of the Austrian artist Gottfried Helnwein (born 1948), with emphasis on five circuits of powerful themes through which he found fame - faces, violence committed against children, Nazism, “Art in Amerika” and "The Golden Age" - metaphorical portraits of Marilyn Manson.
Galerie Rudolfinum Prag
Alšovo nábřeží 12
110 01 Praha 1
Czech republic
110 01 Praha 1
Czech republic
ticket office +420 227 059 309
www.galerierudolfinum.cz
www.galerierudolfinum.cz
"Angels Sleeping" Gottfried Helnwein at Rudolfinim Galerie Prague
2008
PETER NEDOMA SPRICHT MIT GOTTFRIED HELNWEIN
Dieses Gespräch fand im April 2008, anlässlich der Ausstellungsvorbereitung für die Retrospektive "Angels Sleeping - The Work of Gottfried Helnwein", in der Galerie Rudolfinum statt.
Helnwein: In den 70er Jahren war ich von den Möglichkeiten der Massenvervielfältigung fasziniert, das Original betrachtete ich damals als eine Art Edelabfall.
Es war die Sehsucht nach einer Demokratisierung, einer Umorientierung von einer esoterischen in eine für jeden verständliche Kunst. "...durch einen Rückgriff auf die Ästhetik des Alltagslebens, des Trivialen und Banalen, mit Hilfe einer 'proletaroiden' Reproduktionstechnik und einer naturalistischen Darstellungsmethode, die die kunstästhetischen Verklausulierungen der Wahrnehmung auf ein Minimum herunterschraubt", wie es der wiener Kunsthistoriker Peter Gorsen formulierte.
Aber Jahre später hatte ich mein Damaskuserlebnis als ich Originale von Kandinsky in der National Gallery in Washington und die Renaissance-Gemälde in den Uffizien sah. Ich war so erschüttert und überwältigt von der Unmittelbarkeit nie zuvor erlebter ästhetischen Intensität und der spirituellen Qualität dieser Werke, dass ich zu zittern begann und den Raum verlassen musste, da ich nicht vor allen Leuten zu weinen beginnen wollte.
Peter Nedoma spricht mit Gottfried Helnwein, April 2008
Helnwein and Peter Nedoma, director of Galerie Rudolfinum, Prague
2006
Helnwein and Peter Nedoma, Galerie Rudolfinum Prag
2006
Guided tour with commentary for the public - Thursday 12 June 2008, 4 pm, Masaryk´s office
Exhibition tour with commentary by Gottfried Helnwein
ANGELS SLEEPING - ACCOMPANYING PROGRAMMES
Galerie Rudolfinum - History
The Neo-Renaissance building of Prague Rudolfinum has not yet been duly appreciated in the history of European architecture in spite of the fact that this building got ahead of others of the kind by almost a century by its design as a multi-purpose cultural center.
The "Na Rejdišti" site - the present location of the Rudolfinum, was originally used for commercial purposes. In the early seventies of the 19th century Česká spořitelna (The Czech Savings Bank) bought the site and in 1874 the management decided to utilize it for building Dům umělců (the House of Artists) at their own cost as part of the celebrations of the 50th anniversary of its foundation. In 1874 the Czech Savings Bank invited architects to participate in a public open competition for the design of the building that was to house a concert hall and exhibition halls under one roof.
Afterwards the jury consisting of prominent European architects evaluated eight proposals. The common design of the architects, Josef Zítek and Josef Schultz, rated highly, nevertheless the jury stated that no entered design complied with the competition rules. In spite of that, the jury, in Gottfried Seper´s letter of recommendation addressed to the savings bank management, proposed that Zítek and Schulz´s project be chosen.
The letter stated that although their design did not strictly comply with the competition rules, the architects had created an extraordinary building that ideally fulfilled all operational and artistic requirements. The ceremonial opening on February 8, 1885 was attended by Rudolf, Austrian Prince Royal, in whose honour the House of Artists was given the name Rudolfinum.
Since the building opened, the Picture Gallery of the Society of Patriotic Friends of Art was permanently placed there. Their collections later became one of the founding components of the future National Gallery collections. Along with the Picture Gallery, the building hosted the Aesthetic Union, which between 1885 and 1929 organized a lot of exhibitions of mostly contemporary art. The activities of the Czech Philharmonic in the Rudolfinum commenced in 1896. In 1918, the Rudolfinum was chosen as the provisional seat of the Parliament of the Czechoslovak Republic. As of 1920 the Parliament resided there on a permanent basis. The part of the building that had housed the galleries faced a most profound and radical reconstruction, involving construction and room plan as well as ceilings of the exhibition halls. Not even the concert hall was saved from profound changes as the organ was taken away and replaced with a parliamentary tribune. The concert hall underwent its first partial restoration in the 40´s. Since the end of World War II, the Czech Philharmonic has resided in the Rudolfinum again. The space of the former gallery though was used by the prague Conservatoire and the Academy of Performing Arts. As late as in 1990-1992 the building was profoundly rebuilt and modernized. As a result, this precious monument has been restored to its original state and above all to its original purpose. It again serves the public for concerts and art exhibitions.
Karel Ksandr
Galerie Rudolfinum
The Galerie Rudolfinum (part of The Czech Philharmonic) is a state non-profit institution directed and financed by the Ministry of Culture of the Czech Republic, and has its seat in the reconstructed building of Prague Rudolfinum, together with the Czech Philharmonic Orchestra. J. Zítek and J. Schulz, architects of the National Theatre in Prague, designed the representative neo-renaissance building of the Rudolfinum, completed in 1884, to house both a concert hall and a gallery. Located in the vicinity of the Museum of Decorative Arts, the Faculty of Philosophy, and the Academy of Decorative Arts, on the edge of the historical city districts Old Town and Lesser Town, it is a natural centre of cultural life in Prague.
Galerie Rudolfinum started its activities in the renewed premises of the Rudolfinum building on 1 January 1994. Within the few years of its operation, Galerie Rudolfinum has acquired a firm position on Czech art scene. Focusing on contemporary art with occasional excursions into periods more distant in history, searching for new and often unexpected connections in the work of well known or even famous artists as well as young, emerging ones, and presenting the international art scene in both individual and collective projects, Galerie Rudolfinum has been making a successful contribution to the recent exhibition program not only in Prague, but in the whole Czech Republic. The gallery's exclusive orientation on temporary exhibitions (the gallery has no collection of its own), which provides background for a wide range of accompanying programmes, makes it possible to develop several main themes in its program at once. Currently about a thousand and five hundred square metres of exhibition area are available in the gallery. A large-scale architectural concept of exhibition halls illuminated day-light passing through glassed ceilings has been recently amended by the possibility of darkening the halls and by various forms of artificial lighting.
In the Galerie Rudolfinum, contemporary art meets the neo-renaissance architecture of the historical building. The connection of visual art with music and other art disciplines offers an unusually wide range of possibilities to experience art and culture.
The "Na Rejdišti" site - the present location of the Rudolfinum, was originally used for commercial purposes. In the early seventies of the 19th century Česká spořitelna (The Czech Savings Bank) bought the site and in 1874 the management decided to utilize it for building Dům umělců (the House of Artists) at their own cost as part of the celebrations of the 50th anniversary of its foundation. In 1874 the Czech Savings Bank invited architects to participate in a public open competition for the design of the building that was to house a concert hall and exhibition halls under one roof.
Afterwards the jury consisting of prominent European architects evaluated eight proposals. The common design of the architects, Josef Zítek and Josef Schultz, rated highly, nevertheless the jury stated that no entered design complied with the competition rules. In spite of that, the jury, in Gottfried Seper´s letter of recommendation addressed to the savings bank management, proposed that Zítek and Schulz´s project be chosen.
The letter stated that although their design did not strictly comply with the competition rules, the architects had created an extraordinary building that ideally fulfilled all operational and artistic requirements. The ceremonial opening on February 8, 1885 was attended by Rudolf, Austrian Prince Royal, in whose honour the House of Artists was given the name Rudolfinum.
Since the building opened, the Picture Gallery of the Society of Patriotic Friends of Art was permanently placed there. Their collections later became one of the founding components of the future National Gallery collections. Along with the Picture Gallery, the building hosted the Aesthetic Union, which between 1885 and 1929 organized a lot of exhibitions of mostly contemporary art. The activities of the Czech Philharmonic in the Rudolfinum commenced in 1896. In 1918, the Rudolfinum was chosen as the provisional seat of the Parliament of the Czechoslovak Republic. As of 1920 the Parliament resided there on a permanent basis. The part of the building that had housed the galleries faced a most profound and radical reconstruction, involving construction and room plan as well as ceilings of the exhibition halls. Not even the concert hall was saved from profound changes as the organ was taken away and replaced with a parliamentary tribune. The concert hall underwent its first partial restoration in the 40´s. Since the end of World War II, the Czech Philharmonic has resided in the Rudolfinum again. The space of the former gallery though was used by the prague Conservatoire and the Academy of Performing Arts. As late as in 1990-1992 the building was profoundly rebuilt and modernized. As a result, this precious monument has been restored to its original state and above all to its original purpose. It again serves the public for concerts and art exhibitions.
Karel Ksandr
Galerie Rudolfinum
The Galerie Rudolfinum (part of The Czech Philharmonic) is a state non-profit institution directed and financed by the Ministry of Culture of the Czech Republic, and has its seat in the reconstructed building of Prague Rudolfinum, together with the Czech Philharmonic Orchestra. J. Zítek and J. Schulz, architects of the National Theatre in Prague, designed the representative neo-renaissance building of the Rudolfinum, completed in 1884, to house both a concert hall and a gallery. Located in the vicinity of the Museum of Decorative Arts, the Faculty of Philosophy, and the Academy of Decorative Arts, on the edge of the historical city districts Old Town and Lesser Town, it is a natural centre of cultural life in Prague.
Galerie Rudolfinum started its activities in the renewed premises of the Rudolfinum building on 1 January 1994. Within the few years of its operation, Galerie Rudolfinum has acquired a firm position on Czech art scene. Focusing on contemporary art with occasional excursions into periods more distant in history, searching for new and often unexpected connections in the work of well known or even famous artists as well as young, emerging ones, and presenting the international art scene in both individual and collective projects, Galerie Rudolfinum has been making a successful contribution to the recent exhibition program not only in Prague, but in the whole Czech Republic. The gallery's exclusive orientation on temporary exhibitions (the gallery has no collection of its own), which provides background for a wide range of accompanying programmes, makes it possible to develop several main themes in its program at once. Currently about a thousand and five hundred square metres of exhibition area are available in the gallery. A large-scale architectural concept of exhibition halls illuminated day-light passing through glassed ceilings has been recently amended by the possibility of darkening the halls and by various forms of artificial lighting.
In the Galerie Rudolfinum, contemporary art meets the neo-renaissance architecture of the historical building. The connection of visual art with music and other art disciplines offers an unusually wide range of possibilities to experience art and culture.
Rudolfinum, Prag
2006
Historie
V dějinách evropské architektury je dosud nedoceněna novorenesanční budova pražského Rudolfina, a to i přes skutečnost, že tato stavba svým dispozičním uspořádáním víceúčelového kulturního domu předběhla dobu téměř o jedno století.
Pozemek Na rejdišti, kde se dnes Rudolfinum nachází, byl původně využíván k hospodářským účelům. Na začátku sedmdesátých let 19. století kupuje tento pozemek Česká Spořitelna, jejíž vedení se roku 1874 rozhodne, že zde postaví vlastním nákladem Dům umělců jako součást oslav padesátého výročí svého založení. Záměrem bylo vytvořit důstojný stánek pro různé oblasti umění. Roku 1874 vypisuje tedy Česká Spořitelna neanonymní soutěž na budovu, v níž měly být pod jednou střechou umístěny koncertní síň a výstavní sály. Po uzavření soutěže porota, složená z nejvýznamnějších evropských architektů, posuzuje osm došlých projektů. Hodnotí kladně společný návrh architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Současně však uvádí, že nemůže ocenit ani jeden projekt vyhovující podmínkám soutěže. Přesto porota dopisem Gottfrieda Sempera doporučil a představenstvu spořitelny k realizaci projekt Zítka a Schulze, neboť, i když nedodrželi soutěžní podmínky, vytvořili mimořádnou stavbu dokonale splňující provozní i výtvarné nároky kladené na tuto budovu. Slavnostnímu otevření dne 7. února 1885 byl přítomen i rakouský korunní princ Rudolf, na jehož počest byl Dům umělců nazván Rudolfinem.
Od uvedení budovy do provozu měla v galerii své stálé místo Obrazárna společnosti vlasteneckých přátel umění, jejíž kolekce se později stala jedním ze základů sbírek budoucí Národní galerie. Současně s Obrazárnou zde působila i Krasoumná jednota, jež v rozmezí let 1885 až 1929 uspořádala dlouhou řadu výstav převážně současného umění. Česká filharmonie datuje počátek svého zdejšího působení rokem 1896. V roce 1918 bylo rozhodnuto vytvořit z Rudolfina prozatímní sídlo parlamentu Republiky československé. Počínaje rokem 1920 zde byl parlament umístěn natrvalo. Zásadních změn doznala především galerijní část budovy, kde došlo k radikálním přestavbám, změnám stavební dispozice a k druhotnému přestropení výstavních sálů. Avšak ani koncertní sál nebyl uchráněn zásadních změn, neboť byly odstraněny varhany a nahrazeny parlamentní tribunou.
První částečná rekonstrukce koncertního sálu byla provedena ve čtyřicátých letech tohoto století. Od konce druhé světové války působila v Rudolfinu opět Česká filharmonie. Prostory bývalé galerie však využívala pražská konzervatoř a Akademie múzických umění. Teprve v letech 1990-1992 byla budova od základu rekonstruována a modernizována. Výsledkem je reanimace této vzácné památky do původního dispozičního stavu a hlavně k původnímu společnému využití pro koncertní a galerijní účely.
Karel Ksandr
Galerie Rudolfinum
Galerie Rudolfinum (součást České filharmonie) je státní instituce řízená a financovaná Ministerstvem kultury České republiky. Společně s Českou filharmonií sídlí v nově zrekonstruované historické budově pražského Rudolfina. Reprezentativní neorenesanční stavba, velkoryse projektovaná jako koncertní síň a galerie, byla postavena v roce 1884 architekty Národního divadla J. Zítkem a J. Schulzem. Svou polohou, v sousedství Uměleckoprůmyslového musea, Filosofické fakulty University Karlovy a Vysoké školy uměleckoprůmyslové, na hranicích Starého města a Malé strany, je přirozeným kulturním centrem Prahy.
Činnost zahájila Galerie Rudolfinum v obnovených prostorách 1. ledna 1994. Za tuto nepříliš dlouhou dobu si již vytvořila pevnou pozici na naží výtvarné scéně. Svým zaměření na současné výtvarné umění s občasnými exkurzemi do časově vzdálenějších období, hledáním nových a často nečekaných souvislostí v díle umělců již známých či přímo proslulých nebo výtvarníků mladých, případně dosud opomíjených, prezentací světové výtvarné scény v individuálních i kolektivních projektech Galerie Rudolfinum šťastně doplnila výstavní činnost dosavadního kulturního provozu nejen v Praze, ale i celé České republice. Výlučná orientace na výstavy (galerie nemá vlastní sbírky), které jsou zároveň podkladem pro celou škálu dalších doprovodných programů, umožňuje dlouhodobě rozvíjet více hlavních dramaturgických témat. V současné době je v galerii k dispozici přibližně tisíc pět set čtverečních metrů výstavní plochy. Velkorysá architektonická koncepce výstavních sálů velké galerie osvětlených prosklenými stropy denním světlem byla v nedávné době doplněna o možnost zatemňování a dále o nejrůznější formy regulovatelného umělého osvětlení.
V Galerii Rudolfinum se setkává současné umění s historickou neorenesanční architekturou budovy Rudolfina. Propojení výtvarného umění s hudbou a dalšími uměleckými projevy skýtá možnost nevšedních kulturních zážitků.
Pozemek Na rejdišti, kde se dnes Rudolfinum nachází, byl původně využíván k hospodářským účelům. Na začátku sedmdesátých let 19. století kupuje tento pozemek Česká Spořitelna, jejíž vedení se roku 1874 rozhodne, že zde postaví vlastním nákladem Dům umělců jako součást oslav padesátého výročí svého založení. Záměrem bylo vytvořit důstojný stánek pro různé oblasti umění. Roku 1874 vypisuje tedy Česká Spořitelna neanonymní soutěž na budovu, v níž měly být pod jednou střechou umístěny koncertní síň a výstavní sály. Po uzavření soutěže porota, složená z nejvýznamnějších evropských architektů, posuzuje osm došlých projektů. Hodnotí kladně společný návrh architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Současně však uvádí, že nemůže ocenit ani jeden projekt vyhovující podmínkám soutěže. Přesto porota dopisem Gottfrieda Sempera doporučil a představenstvu spořitelny k realizaci projekt Zítka a Schulze, neboť, i když nedodrželi soutěžní podmínky, vytvořili mimořádnou stavbu dokonale splňující provozní i výtvarné nároky kladené na tuto budovu. Slavnostnímu otevření dne 7. února 1885 byl přítomen i rakouský korunní princ Rudolf, na jehož počest byl Dům umělců nazván Rudolfinem.
Od uvedení budovy do provozu měla v galerii své stálé místo Obrazárna společnosti vlasteneckých přátel umění, jejíž kolekce se později stala jedním ze základů sbírek budoucí Národní galerie. Současně s Obrazárnou zde působila i Krasoumná jednota, jež v rozmezí let 1885 až 1929 uspořádala dlouhou řadu výstav převážně současného umění. Česká filharmonie datuje počátek svého zdejšího působení rokem 1896. V roce 1918 bylo rozhodnuto vytvořit z Rudolfina prozatímní sídlo parlamentu Republiky československé. Počínaje rokem 1920 zde byl parlament umístěn natrvalo. Zásadních změn doznala především galerijní část budovy, kde došlo k radikálním přestavbám, změnám stavební dispozice a k druhotnému přestropení výstavních sálů. Avšak ani koncertní sál nebyl uchráněn zásadních změn, neboť byly odstraněny varhany a nahrazeny parlamentní tribunou.
První částečná rekonstrukce koncertního sálu byla provedena ve čtyřicátých letech tohoto století. Od konce druhé světové války působila v Rudolfinu opět Česká filharmonie. Prostory bývalé galerie však využívala pražská konzervatoř a Akademie múzických umění. Teprve v letech 1990-1992 byla budova od základu rekonstruována a modernizována. Výsledkem je reanimace této vzácné památky do původního dispozičního stavu a hlavně k původnímu společnému využití pro koncertní a galerijní účely.
Karel Ksandr
Galerie Rudolfinum
Galerie Rudolfinum (součást České filharmonie) je státní instituce řízená a financovaná Ministerstvem kultury České republiky. Společně s Českou filharmonií sídlí v nově zrekonstruované historické budově pražského Rudolfina. Reprezentativní neorenesanční stavba, velkoryse projektovaná jako koncertní síň a galerie, byla postavena v roce 1884 architekty Národního divadla J. Zítkem a J. Schulzem. Svou polohou, v sousedství Uměleckoprůmyslového musea, Filosofické fakulty University Karlovy a Vysoké školy uměleckoprůmyslové, na hranicích Starého města a Malé strany, je přirozeným kulturním centrem Prahy.
Činnost zahájila Galerie Rudolfinum v obnovených prostorách 1. ledna 1994. Za tuto nepříliš dlouhou dobu si již vytvořila pevnou pozici na naží výtvarné scéně. Svým zaměření na současné výtvarné umění s občasnými exkurzemi do časově vzdálenějších období, hledáním nových a často nečekaných souvislostí v díle umělců již známých či přímo proslulých nebo výtvarníků mladých, případně dosud opomíjených, prezentací světové výtvarné scény v individuálních i kolektivních projektech Galerie Rudolfinum šťastně doplnila výstavní činnost dosavadního kulturního provozu nejen v Praze, ale i celé České republice. Výlučná orientace na výstavy (galerie nemá vlastní sbírky), které jsou zároveň podkladem pro celou škálu dalších doprovodných programů, umožňuje dlouhodobě rozvíjet více hlavních dramaturgických témat. V současné době je v galerii k dispozici přibližně tisíc pět set čtverečních metrů výstavní plochy. Velkorysá architektonická koncepce výstavních sálů velké galerie osvětlených prosklenými stropy denním světlem byla v nedávné době doplněna o možnost zatemňování a dále o nejrůznější formy regulovatelného umělého osvětlení.
V Galerii Rudolfinum se setkává současné umění s historickou neorenesanční architekturou budovy Rudolfina. Propojení výtvarného umění s hudbou a dalšími uměleckými projevy skýtá možnost nevšedních kulturních zážitků.